Šanson
Valí se to na mě jako velká voda
nevím, co s tím, nevím, kam jít
skončila se pro mě další epizoda
chce to jen klid, chce to jen klid.
Mám za sebou jen několik let bez maminky
přesto cítím, že jsem stará
život zvoní v mezičasech cinkylinky
na čelo mi vrásky čmárá.
Desítky tváří a desítky jmen
tisíce příběhů - stačí
Můj život pláče, je unaven
volím dnes samotu radši.
Toužím nemilovat, nechtít, nebýt chvilku
netoužit a zapomenout
na město a na stromy a na postýlku
použít klíč od vlastních pout.
Vím, že můžu na místě se kamenem stát
zapřít tě a sebe taky
Podminovat těch pár lásek, přátel i zrad
sbalit si svý saky paky.
Mám svůj svět a svýho Boha, nebojím se
přesto se tu dneska strachem třesu
živote, ty bído, ty prašivý pse
ty víš kolik, kolik ještě snesu.
Přesto ale neudělám, o čem zpívám
pro co pláču, co je nadosah
vyzoufám se, vykřičím se, vynaskrývám
nachystám se na další tah.
Prožiju si naplno to, co mi patří
to, co je mé, milované
neumím to jinak, tak mi to natři
těším se, až se to stane.
Netoužím já po svobodě od lásek svých
věcí, citů, slov a rozkoší
to vše jsem já a život můj by svoboden ztich
zmizel, umřel, ale já chci žít!
Šanson
Valí se to na mě jako velká voda
nevím, co s tím, nevím, kam jít
skončila se pro mě další epizoda
chce to jen klid, chce to jen klid.
Mám za sebou jen několik let bez maminky
přesto cítím, že jsem stará
život zvoní v mezičasech cinkylinky
na čelo mi vrásky čmárá.
Desítky tváří a desítky jmen
tisíce příběhů - stačí
Můj život pláče, je unaven
volím dnes samotu radši.
Toužím nemilovat, nechtít, nebýt chvilku
netoužit a zapomenout
na město a na stromy a na postýlku
použít klíč od vlastních pout.
Vím, že můžu na místě se kamenem stát
zapřít tě a sebe taky
Podminovat těch pár lásek, přátel i zrad
sbalit si svý saky paky.
Mám svůj svět a svýho Boha, nebojím se
přesto se tu dneska strachem třesu
živote, ty bído, ty prašivý pse
ty víš kolik, kolik ještě snesu.
Přesto ale neudělám, o čem zpívám
pro co pláču, co je nadosah
vyzoufám se, vykřičím se, vynaskrývám
nachystám se na další tah.
Prožiju si naplno to, co mi patří
to, co je mé, milované
neumím to jinak, tak mi to natři
těším se, až se to stane.
Netoužím já po svobodě od lásek svých
věcí, citů, slov a rozkoší
to vše jsem já a život můj by svoboden ztich
zmizel, umřel, ale já chci žít!